Opakování je matka moudrosti
O bránici jsme se bavili minule. Výčet jejich funkcí v těle jsem ani zdaleka nestihla popsat. Je tu další velká skupina aspektů, kterou bránice může kladně ovlivňovat, a já je pro účely letní dechové školy budu nazývat držením těla.
Opakování matka moudrosti, proto rychle zopakuji, co jste již o bránici minule četli. Je plošně největším svalem našeho těla, hlavním nádechovým svalem, který odděluje hrudní a břišní dutinu. Skrze bránici prochází důležité cévy, nervy a trávící trubice. Je spojena s žeberními chrupavkami, s hrudní kostí a s bederními obratli. Jak nám tělo uprostřed předěluje, zároveň ho i propojuje. Skrze svůj pohyb a své fungování.
Zapojte ji
Když ji používáme, spodní část hrudníku se nám rozšiřuje do všech stran a to, že se nám upíná až k bederním obratlům, nás narovnává. Když budete zborcení, sesunutí někde na gauči či přeskřípnutí v pracovní židli nad počítačem, těžko se vám bude dýchat bráničně. Bránice je součástí hlubokého stabilizačního systému, pomáhá páteři, aby nebyla přetížená, podílí se na správném držení těla. Když se soustředíte na dýchání se zapojením bránice, tak nějak automaticky se vyrovnáte. Přestanete se hrbit, srovnáte ramena, napřímíte se, hlava se dostane do prodloužení páteře.
Dáte tak svému tělu vnitřní prostor, o který ho obíráte, když se hrbíte a choulíte. V těle pak mohou plynout jak tekutiny – krev i míza, tak potrava i nervové vzruchy. S narovnáním páteře dostanou obratle i ploténky svůj prostor. I k nim se následně dostane výživa a kyslík. Jako byste hned vyrostli o pár centimetrů. Díky tomu můžete vnímat, že ustupují bolesti zad a zlepšuje se váš celkový pohybový komfort.
Postoj a psychika
Pak je tu další vliv, který dělá divy a sice vliv na naši psychiku. Ve chvíli, kdy se hrbíte, máte vpadlý hrudník, svěšená, kulatá ramena, hlavu směrujete dolů, jste před okolním světe v obranném postoji. To je postoj OBĚTI nebo CHUDÁKA, která se obává, co na ní kde skočí, co se jí zase stane. Choulíte se do sebe, svět je spíš nepřátelský a totéž odráží vaše myšlenky. Lidé, kteří mají dlouhodobě takové držení těla často berou antidepresiva.
Zatímco postoj VÍTĚZE nebo KRÁLOVNY vás otevírá světu. Rovná široká ramena, otevřený hrudník, hlavu nesete nahoře, nebojíte se čelit vnějším výzvám. Zároveň vnímáte svět jako přátelský a nebojíte se o své místo v něm. Tělo a psychika, psychika a tělo. Někdy to začne z jednoho konce, někdy z druhého, ale jsme propojeni, a tak se to časem propíše i do té druhé roviny.
Praktické cvičení
Stoupni si do postoje vítěze, tzn. že jsi narovnaná, máš rovná záda, ramena hezky široká, rovná, od uší. Díváte se před sebe, hlava nepředbíhá krk. Vytáhněte se pocitově směrem ke stropu, k nebi. A teď si nahlas říkej:
Jsem chudák. Nikdo mě nemá rád. Svět se proti mně spikl. Nemá to cenu. Ať dělám, co dělám, tak to vždycky dopadne špatně. Nikdo mě neocení. I kdybych se rozkrájela, tak se nikomu nezavděčím.
Teď to změníme. Udělej postoj chudáka. Zakulať ramena, svěs je dolů, hrudník vmáčkni dovnitř, hlavu předsuň a pohled směřuj dolů. Říkej si nahlas:
Je mi skvěle. Všechno se mi daří. Jsem ráda na světě. Baví mě má práce. Jde mi to od ruky. Lidé jsou úžasní. Nebojím se nových věcí. Vím, že se nemám čeho bát. Život je zábava.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Jak vám to šlo? Jak jste se cítili? Šel vám dohromady postoj a to, co jste říkali? Vsadím se, že to bylo aspoň chvíli zmatené a nepřirozené. Mozek očekává jiný proud slov. Když to teď prohodíte a sladíte postoj se slovy, plyne to hladce, že?
Takže když se ráno, přes den nebo večer přistihnete, jak stojíte či sedíte v chudákovi a propadáte trudnomyslnosti, není nic jednoduššího než se narovnat, párkrát vědomě bráničně nadýchnout. Malé věci dělají velké změny.
Pokud vám brániční dýchání přijde složité nebo chcete mít jistotu, že dýchání provádíte správně, nemusíte dál tápat.
Přihlaste se na Cestu ženského dechu, kde se bráničnímu dýchání věnujeme detailně.